Jak jsme fotili naši kolekci

11. července 2016 v 9:20 | N. |  Aktuálně
Již tomu budou dva měsíce, kdy začala reálně vznikat naše první kolekce, ačkoli návrhy a nápady přicházely daleko dříve. Práce na ní bylo hodně, i přes to, že čítá pouhých 8 kusů. Více nám pro začátek připadalo zbytečné, navíc jsme začali s prodejem relativně pozdě, až na začátku července, když je část léta stejně pryč. Navíc letošní léto je chladné a deštivé. Cesta tvorby byla hrbolatá, bylo nutné nakoupit vybavení, např. fotoaparát a stativ, který jsme vůbec neměli a také nový stroj, neboť starší všechno nezvládal. Následovalo shánění látek a tvorba a zkoušení, což se také, jak už tomu tak bývá, neobešlo bez několika zádrhelů. Např. jeden top, který byl ještě v plánu, nakonec vůbec nevznikl a některé materiály u dodavatele došly, než se vůbec povedlo kolekci dokončit. Teď se však našly alternativy, věci se dokončily, došily a zbývalo už jen nafotit, aby bylo všechno v pořádku a připraveno k prodeji.


Jako místo focení bylo zvoleno jezero, odpoledne se sbalily věci (samozřejmě ty k focení, ale pro jistotu i ručník a pořádná lahev vody) a jelo se. První výzvou bylo najít vhodné místo, neboť teplé počasí minulého úterý lákalo některé místní ke koupání a jiné k procházkám nebo projížďkám na kole. Naše paní fotografka byla z kolemjdoucích poněkud nervózní, někteří navíc zvědavě pokukovali nebo komentovali, ale i přesto se focení zvládlo.



"Počkej, jen si to zavážu..."



"Co mě fotíš?!"



Menší výzvou bylo převlékání. Nutno říct, že na místě nebyly žádné kabinky, takže většina převlékacích manévrů byla na šikovnosti "modelky", naštěstí vytrénované v jedinečném umění "jak vyměnit tričko aby nic nebylo vidět" :-)

"Co nás to tam sleduje za úchyla?"


Následovalo několik hodin převlékání, pózování, prohlížení snímků, mazání, zlepšování kompozice, sedání a vstávání, zkrátka, snažili jsme se vyzkoušet co nás napadlo. Včetně pár neozkoušených funkcí foťáku, jako třeba zachycení pohybu (ano, museli jsme si zaskákat!).


K večeru se začalo zatahovat a stmívat, takže fotky posledního modelu (dlouhých šatů) jsou naneštěstí v menší kvalitě než ostatní. Nutno říci, že už jsme toho ke konci měli také trochu pokrk, takže vzniklo i pár ne-vážných fotek odrážejících naši aktuální znavenou náladu.


Zlobivý sandálek "Paní jezera", aneb i víly mají své dny...


Nakonec jsme ještě strávili půlhodinu čekáním na autobus na zastávce v pořádně silném lijáku, ale byli jsme za své úsilí odměněni duhou, a to hned dvojitou. Den se tak v zásadě vyvedl a to i přes to, že ještě večer bylo potřeba všechny fotky roztřídit a oříznout a spát se šlo až v nočních hodinách.

PS: Ano, to pobledlé dlouhovlasé stvoření na fotkách jsem já, neboť se typově na podobné oblečení hodím asi nejvíc... na podzim se štafety doufám zhostí kamarádka/kolegyně, které je spíše na to praktické a lovecké oblečení, zatímco já jsem pro šifonové šatičky. Fotografkou (a účetní :-)) je pak moje skvělá maminka.





 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Vikina Vikina | Web | 11. července 2016 v 9:34 | Reagovat

Skvelé fotky :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama