Tetování - láska na celý život?

15. července 2016 v 13:37 | N. |  Tipy, triky a trendy
Existují lidé, kteří tetování odsuzují a pak takoví, kteří je milují. Do které skupiny patříte vy? V dnešní době různorodosti a tolerance snad do té druhé - anebo vás tento "fenomén" nechává zcela chladnými. Důvodů proč si pořízení tetování nejméně třikrát rozmyslet je dost. Tetování je permanentní. Dnes už je sice možné ho odstranit, ale je to velmi drahé a bolestivé, tak radši počítejte s tím, že vám zůstane až do smrti. Není dvakrát moudré si nechat vytetovat králíčka, který vám za deset let začne připadat stupidní.

Řekněme ale, že si chcete nějaké pořídit. Co musíte zvážit dál? Tak za prvé, samozřejmě, motiv, velikost, složitost provedení a umístění. Ideálně jste tohle rozhodli ještě dřív, než jste se rozhodli pro samotné tetování. Pokud totiž máte něco nosit na svém těle až do smrti, nejlepší je, když to pro vás má hluboký význam. Jsou lidé, kteří si pořizují tetování jen proto, že je to "cool" nebo si chtějí něco dokázat. To první nedoporučuji. To druhé není až tak špatný důvod. Pokud si totiž pořídíte tetování jako důkaz své odvahy a přizpůsobíte tomu třeba i motiv, v tu chvíli pro vás dostává význam. Na svou odvahu můžete být hrdí až do smrti, ne?


54 Absolutely Fabulous Colorful Tattoo Designs



Možných motivů existují tisíce a výběr máte velmi pestrý. Stačí zapátrat na internetu anebo si můžete vlastní motiv i nakreslit, pokud máte umělecké sklony. Můžete si vybrat něco obvyklého, jako jsou květiny, motýli, růže, kotva, apod. Můžete si nechat vytetovat dílo nebo část díla oblíbeného umělce (časté třeba u gothiků). Určitý symbol, třeba symbol svého znamení je také dobrou možností. Nebo cokoli jiného, fantazii se meze nekladou. Čím větší, složitější a barevnější motiv, tím dražší. Pokud chcete tetování, počítejte nejméně s tisícovkou (za malé, nepříliš složité, jednobarevné).



Velmi důležitá je volba umístění. Malé motivy se vejdou téměř všude, snadno se schovají a jsou obecně lépe tolerované. Pokud toužíte po větším tetování, bude poutat mnohem více pozornosti a může se stát překážkou pro výkon některých zaměstnání. To neplatí, pokud tetování umístíte na obvykle zakrytá místa, třeba žebra nebo břicho. Záleží jen na vás, jestli chcete, aby vaše tetování bylo vidět a vy se mohli chlubit anebo si ho necháte jako něco speciálního jen pro potěchu svou, svého partnera nebo blízkých přátel, popř. návštěvníků koupaliště. A dle místa se odvíjí i bolestivost. Obecně platí, že čím více tuku, tím méně to bolí a naopak. Lopatky, zápěstí, kotník, apod. jsou velmi bolestivá místa. Pro první tetování se proto obecně doporučují spíše menší motivy a méně bolestivá umístění. Proč pro první? Není nijak neobvyklé, že někdo prohlašující "Nikdy nebudu mít tetování!" se změní přes "Tak jenom jedno…" na "Jedno mi prostě nestačí." Takže s tím také počítejte.

Jak probíhá samotné tetování? Pokud máte motiv vybraný a rovnou i vytištěný, zkrátka přijdete do tetovacího salonu, řeknete, co si přejete, dáte jim předlohu, zaplatíte a tetování může začít. Spousta lidí ale chodí do tetovacího salonu jen s přibližnou představou nebo absolutně netuší a nejprve si prohlédnou katalogy, nechají poradit, atd. Pak se domluví na termínu. Velká a náročná tetování se obvykle tetují na více návštěv, už kvůli zákazníkovi, který by jinak nemusel tolik bolesti najednou vydržet. Snad není třeba zmiňovat, že je třeba si salón vybrat pečlivě, informovat se o spokojenosti předchozích zákazníků, kvalitě služeb, atd. Tetování je na celý život, nešetřete na něm. Navíc je to zdravotní riziko. Při tetování se barva vnáší do otevřené rány, takže je důležité, aby salon dodržoval striktní hygienická opatření a nedošlo k infekci. Každý nejspíš ví, že se tetuje speciální jehlou. U méně bolestivých míst je cítit jako přejíždění po kůži obyčejnou jehlou a bolí mnohem méně než vrtání zubů! U tatéra si lehnete, on vám na kůži natiskne motiv a pak ho vykresluje jehlou, dá se říct. Nakonec motiv obkreslí ještě jednou a ránu zakryje, je-li to tetování menší. Pak už je jen na vás, abyste o čerstvé tetování pečovali. Buď dostanete speciální mast, nebo vám poradí, co si máte koupit v drogerii. Nemělo by vyschnout, takže se maže několikrát denně. Brzy se vám na kůži utvoří stroupky, ty nestrhávejte! Časem sami odpadají a zůstane hladká potetovaná pokožka. To už by vám měli v každém dobrém salonu říct. Dobré je si sehnat k tatérovi doprovod. Někdy může po čerstvém tetování přijít nevolnost (obzvlášť máte-li nízký tlak), takže je dobře, když na vás někdo dohlédne. A rozhodně doporučuji si doma lehnout a nepřepínat se, ten první den.


Tip: Pokud máte už tetování vybráno a víte, kam ho chcete, zkuste nejprve pár týdnů chodit s falešným. Jde-li o jednodušší symbol, není problém ho nakreslit třeba tekutou linkou. Venku by to možná vypadalo hloupě, ale alespoň doma se sžívejte s myšlenkou na trvalou změnu své kůže. Nejlépe tak uvidíte, jestli jste spokojení, cítíte se dobře se svým tetováním a budete to tak vidět i za pár dalších týdnů, měsíců, let…




Já osobně mám jedno drobné na břiše, přemýšlela jsem nad jeho pořízením asi půl roku, stálo mě tisíc korun a po třech letech stále nelituji. Vybrala jsem si záměrně místo, kde tetování není obvykle vidět, ne proto, že bych se za něj styděla (naopak), ale beru ho jako své malé tajemství :-) Je to symbol mého znamení (kozoroha) a připomíná mi mou sílu, nezávislot a odvahu a že dokážu překonat všechny překážky, které mě v životě potkají. Jeho druhý význam je v tom, že symbolizuje mé nesmazatelné spojení s jinou osobou, narozenou ve stejném znamení, jako mám já. Jako mladší jsem nikdy nebyla milovníkem tetování, piercingů a podobných zásahů do těla, dokonce se ani nelíčím, ale jednou se můj názor prostě změnil, přímo jsem v sobě objevila vnitřní potřebu k takové... trvalé změně. Důkladně jsem to promyslela a zašla do salónu, který mi doporučila kamarádka. Je ironií, že jsem měla dlouhá léta hrozný strach z bolesti a jehel a dodnes se mi dělá zle při pohledu na (cizí) krev, ale když jsem se rozhodla pro ono tetování, z celého procesu byla nervóznější moje kamarádka, která mě doprovázela, než já. Kdyby se nenabídla, šla bych tam i sama. Ani to příliš nebolelo, neboť na břiše je to celkem bezbolestné, akorát se pan tatér občas ptal, jestli ještě dýchám, neboť jsem se bála břichem hýbat, aby mu náhodou neujela ruka :-) Jedinou nepříjemností bylo, že jsem se svým nízkým tlakem na zpáteční cestě málem omdlela a musela jsem si doma lehnout. Také nechat to hojit a vydržet, než se sloupou stroupky, bylo těžké. Jsem chronický škrábač bolístek. Strašný zlozvyk. Teď už často zapomínám na to, že ho mám, stalo se součástí mého těla, podobně jako mateřské znamínko, kterou si často neuvědomuji. Ale když si vzpomenu, pořád z něj mám radost. A také zvažuji pořízení dalšího. U jednoho to opravdu končí málokdy... jen ještě nemám jasno v tom, co bych chtěla a dokud nebudu mít tjasno, nic se podnikat nebude.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 15. července 2016 v 13:58 | Reagovat

Já si tetování asi nikdy neudělám, myslím že ve stáří by to vypadalo špatně :-(

2 autencia autencia | 16. července 2016 v 23:02 | Reagovat

[1]: To je naprosto ok, není to pro každého a každý ho ani nemusí mít, když se takové věci stávají módou, kazí to jejich kouzlo :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama